Hlavní podstatou tohoto řídícího stylu je řešení problémů žákem. Nejde již o cílené řízení učitele ke správné odpovědi jako u předchozího stylu, ale žák se sám aktivně podílí na vyřešení dané situace, určitého vyskytujícího se problému.

V pohybové a sportovní oblasti je přirozené, že při hledání správného řešení je možnost výběru z různých řešení, a proto je třeba se zaměřit správným úsudkem na výběr té správné a tedy nejlepší možnosti.

V tomto didaktickém stylu se často projeví obtížnější uplatnění při hledání řešení u méně nadaných a nesamostatných žáků, kteří si sami často neví rady. Mají tendenci „stát stranou“, čekat a přizpůsobit se rozhodnutí ostatních žáků nebo jejich řešení napodobovat.

Na 1. stupni se z tohoto důvodu doporučuje spíše využití ve spolupráci s pohybově nadanými žáky. Zabrání se tak pocitu neúspěšnosti, méněcennosti, úzkosti a strachu z neúspěchu pro méně nadané žáky a podnítí pro volbu jiného didaktického řídícího stylu.

 

Od žáka se očekává

  • zapojení své tvořivost při objevování řešení
  • odpovědi nachází zcela sám bez pomoci učitele
  • zlepšování i ověřování zjištěné skutečnosti

 

Využití je s ohledem k věku žáků různorodé. Od hledání možností vztahů mezi míčem a hráčem, mezi dvěma spoluhráči i protihráči, lze využít při tvorbě gymnastických sestav a podobných činností, kde kognitivní proces vyjadřuje individuální charakter učení. Žák nabývá velké důležitosti, neboť on je ten, kdo rozhoduje a tvoří.

 

Příklad využití tohoto stylu při výuce TV na 1. stupni ZŠ

(Diplomová práce RŮTOVÁ 2006)

Rytmická gymnastika a taneční průprava: samostatné vytváření gymnastické sestavy s míčem

Návrh

Předáním celé odpovědnosti při rozhodování na žáka a možnost kreativního projevu při cvičení jsme se rozhodli vytvořením gymnastické sestavy s míčem. Samostatnému tvoření předcházelo několik hodin TV, ve kterých byla alespoň část hlavní části hodiny věnována nácviku gymnastických prvků s míči. Pohyb byl prováděn ve vzporu klečmo, kleku, sedu střižném, ve stoji, v gymnastických krocích. Žáci si sami volili pohyb, velikost míče, cvičení samostatně, dvojici či skupince, polohu cvičení, zkrátka nebyla utlačována jejich fantazie a tvořivost.

Realizace

Možnost vlastního vyjádření pohybem žáci 2. třídy velice uvítali. Po navození atmosféry hudbou se žáci samostatně přidávali do cvičení. Svým pozorováním jsme museli konstatovat, že se jim dařilo velice soustředěně věnovat vlastnímu nebo skupinovému projevu, oproti žákům ze 4. ročníku, kteří se stále něčím a někým rozptylovali a nedokázali udržet pozornost pro zadanou činnost. Jediné, co bylo pro děti rozptylující, bylo fotografování. Mladší žáci nás velice překvapili i rozhovorem, jaké pocity prožívali při cvičení a jaké úžasné nápady měli. Dovolujeme si uvést nějaké příklady: „Míč se mi proměnil v zeměkouli“, „..míč plul po vlnách moře, které si s ním hrály“, „..míč byl jako můj pejsek, zvědavý a skotačivý“, „..míč byla moje maminka, kterou mám ráda“, „..slunce a já nebe..“.