Kruhový provoz je zaměřen na rozvoj převážně kondičních pohybových schopností.

Dílčí cíle kruhového provozu (Frömel 1987)

  • zvýšení úrovně silových (vytrvalostních) schopností
  • maximálně využívat didaktický čas pro pohybovou aktivitu žáků, zapojit současně všechny žáky do těchto aktivit
  • přispívat k rozvoji samostatnosti žáků při pohybové činnosti
  • dosažení vyššího fyziologického zatížení
  • zpestřit didaktické formy, a tím přispět k zlepšení vztahu žáků k tělesné výchově

 

Obsahem kruhového provozu jsou pohybové činnosti žákům známé, které již zvládly správně technicky a provádí je bez hrubých chyb. Současně tyto činnosti nevyžadují dopomoc a umožňují využití nářadí a náčiní.

 

Doporučení pro uspořádání obsahu jednotlivých stanovišť  

  • střídavě zatěžovat různé svalové skupiny
  • střídat náročná cvičení s méně náročným,
  • střídat složitější cvičení s jednoduššími
  • zařazovat „doplňkové“ nebo kompenzační činnosti v rámci pohybového úkolu

Vlastní řízení kruhového provozu můžeme realizovat třemi základními způsoby:

  • vymezením času pro pohybovou činnost na stanovištích i pro přechod na další stanoviště (vymezení času)
  • vymezením počtu opakování cvičení na jednotlivých stanovištích (vymezení zátěže)
  • vymezením času i počtu opakování na jednotlivých stanovištích (vymezení času i zátěže)

 

Nejjednodušším způsobem řízení je vymezení času pro pohybovou činnost. Doba cvičení se nejčastěji na 1. stupni doporučuje od 30s do 1,5 minuty podle obsahu jednotlivých stanovišť a věku žáků.

Počet stanovišť – většinou na 1. stupni 4 až 8 – určujeme podle počtu žáků, prostorových a materiálních podmínek i podle didaktických cílů. Rozestavujeme je zpravidla do kruhu nebo více menších kruhů, případně jiných seskupení.

V praxi doporučujeme využívat i přechodnou didaktickou formu mezi variabilním a kruhovým provozem, v níž budou stanoviště orientována střídavě jak na zdokonalování pohybových dovedností, tak na rozvíjení pohybových schopností.