Variabilním provozem rozumíme takovou specifickou organizační formu práce, při které dochází ke zdokonalování pohybových dovedností a činností ve ztížených a proměnlivých podmínkách. Dochází zde k rychlejšímu střídání stanovišť – omezením času vytváříme ztížené podmínky.

Za dílčí cíle variabilního provozu považujeme (Frömel 1987)

  • Zdokonalovat a zpevňovat pohybové činnosti ve ztížených a variabilních podmínkách, které jsou charakteristické pro třetí fázi motorického učení.
  • Maximálně využívat didaktický čas pro pohybovou aktivitu žáků, zapojit současně všechny žáky do těchto aktivit.
  • Intenzivním zdokonalováním pohybových dovedností v konkrétních činnostech napomáhat i rozvoji pohybových schopností a zvyšování zdatnosti žáků.
  • Rozvíjet u žáků schopnost rychlé orientace a přizpůsobování se měnícím se podmínkám.
  • Proměnlivostí obsahu a podmínek vytvářet předpoklady pro úspěšný transfer do jiných pohybových, ale i pracovních činností.
  • Přispívat k rozvoji samostatnosti žáků při pohybové činnosti.
  • Přispívat k rozvoji tvůrčí aktivity žáků.
  • Zpestřit didaktické formy, a tím přispět k zlepšení vztahu žáků k tělesné výchově.

 

Obsahem variabilního provozu na jednotlivých stanovištích jsou pohybové činnosti zařazené do ŠVP – tělesná výchova. Tyto pohybové činnosti musí být zvládnuty do té míry, že je již žádoucí tyto činnosti zdokonalovat a upevňovat ve ztížených a proměnlivých podmínkách (třetí fáze senzomotorického učení). Dále je nutné, aby zařazené pohybové činnosti vyžadovaly jen zcela výjimečně záchranu.

 

Doporučenípro uspořádání obsahu jednotlivých stanovišť variabilního provozu

  • střídavě zatěžovat různé svalové skupiny,
  • střídat náročná cvičení s méně náročnými,
  • střídat složitější cvičení s jednoduššími,
  • zařazovat i průpravná cvičení ke zdokonalovaným pohybovým činnostem,
  • zařazovat „doplňkové“ činnosti v rámci pohybového úkolu
  • zařazované pohybové dovednosti by se měly nacházet ve 2. - 3. fázi senzomotorického učení, také, které žáci provádí bez hrubých chyb

 

Vlastní řízení variabilního provozu můžeme realizovat třemi základními způsoby

  1. vymezením počtu opakování cvičení na jednotlivých stanovištích (vymezení zátěže),
  2. vymezením času pro pohybovou činnost na stanovištích i pro přechod na další stanoviště (vymezení času),
  3. vymezením času i počtu opakování na jednotlivých stanovištích (vymezení času i zátěže).

Nejjednodušším způsobem řízení je vymezení času pro pohybovou aktivitu i pro přechod na další stanoviště. Doba cvičení se nejčastěji na 1. stupni doporučuje od 2 do 4 minut s tendencí k volbě kratší doby. Jenom krátkodobost pohybové činnosti na jednotlivých stanovištích zajistí ztížené a proměnlivé podmínky.

Počet stanovišť – většinou na 1. stupni 4 až 8 – určujeme podle počtu žáků, prostorových a materiálních podmínek i podle didaktických cílů. Rozestavujeme je zpravidla do kruhu nebo více menších kruhů, případně jiných seskupení.

V praxi doporučujeme využívat i přechodnou didaktickou formu mezi variabilním a kruhovým provozem, v níž budou stanoviště orientována střídavě jak na zdokonalování pohybových dovedností, tak na rozvíjení pohybových schopností.

Z hlediska struktury vyučovací jednotky tělesné výchovy budeme zařazovat variabilní provoz nejlépe ve druhé polovině hlavní části vyučovací jednotky, nejčastěji v rozmezí 20. až 40. minuty výukové doby.

Variabilní provoz jako didaktickou formu budeme zařazovat do takového časového prostoru, kdy můžeme vycházet z dostatečného zásobníku téměř zvládnutých pohybových činností. 

Ukázka variabilního provozu zaměřeného na zdokonalení atletických dovedností

 

 

 

Příklady čtyř variabilních provozů jsou uvedeny na internetových stránkách RVP

Variabilní provoz 1. díl

Variabilní provoz 2. díl

Variabilní provoz 3. díl

Variabilní provoz 4. díl