Didaktická doporučení k rozvoji koordinačních schopností na 1. st. ZŠ

  • Je třeba si uvědomit, že se koordinační schopnosti nejúčinněji rozvíjejí mezi 7. – 10. rokem, proto zařazujeme rozvoj těchto schopností prakticky do každé vyučovací jednotky školní TV. Záměrně a opakovaně stavíme žáky do situací, v nichž se musí vypořádat s různě složitou, a tím i po stránce koordinační náročnou, pohybovou činností – jedná se o rozšiřování pohybové zkušenosti.
  • Obohacovací proces má mít nepřetržitý charakter. Jestliže se člověk dlouho žádným novým pohybům neučí, snižuje se schopnost přijímat nové.
  • Při rozvoji koordinačních schopností jsou kladeny velké nároky na nervosvalovou regulaci, pozornost a přesnost provedení, proto zařazujeme vhodná cvičení spíše na začátek nebo do první poloviny VJ TV. Je nutno dbát na plnou koncentraci žáků, na přesnost, plynulost a správný rytmus provedení. Vědomá kontrola (sebekontrola) rozvoj urychluje a zkvalitňuje.
  • Pohybové činnosti provádíme v různých obměnách – měníme způsob provedení, změny rytmu, změny pohybu na akustický a zrakový signál apod.
  • Měníme vnější podmínky při provádění pohybových činností – cvičení spojená s překonáváním překážek ve snazších i ztížených podmínkách, s lehčím nebo těžším náčiním, ve dvojicích či skupinách, se změnami partnerů, v různých podmínkách (terén) a na různém pokladu apod.
  • Kombinujeme již osvojené pohybové dovednosti spojováním jednotlivých prvků při překonávání překážkových drah, kombinujeme štafety, cvičení spojená s chytáním míče apod.
  • Cvičením provádíme „pod tlakem“ – soutěže družstev v co největší rychlosti s rozhodováním (úroveň pohybových činností ve 2. a 3. fázi senzomotorického učení – bez hrubých chyb), s výběrem variant, stupňováním složitosti – štafety, překážkové běhy na čas, úpoly, drobné hry apod.
  • Cvičíme s dodatečnými informacemi – změny v průběhu cvičení na zrakový, zvukový nebo taktilní signál, omezování zraku, asymetrická cvičení před zrcadlem apod.
  • Zařazujeme cvičení po předchozím zatížení – pro rozvoj orientace, diferenciace, přizpůsobování nebo reakce, např. záměrné zařazení na konec vyučovací jednotky nebo po záměrném předchozím zatížení jako otáčení, kotouly, poskoky s obraty, přeskoky apod.
  • Všechny uvedené formy je třeba střídat a obměňovat.
  • Počet opakování nemá být příliš velký. Doporučuje se méně opakování v sériích, dodržovat dostatečné intervaly odpočinku.
  • Konkrétní cvičení vybíráme podle školního vzdělávacího programu, podle pohybové a mentální úrovně žáků (akrobatická cvičení – kotouly, stoje, přeskoky, cvičení na trampolíně, cvičení s náčiním – švihadla, různé druhy míčů, tyče, pohybové a sportovní hry, úpolové sporty a drobné úpoly, hody na dálku a na cíl apod.)

 

Didaktická doporučení k rozvoji pohyblivostních schopností na 1. st. ZŠ

  • Ve školní TV ovlivňujeme pohyblivostní schopnosti v rozsahu nezbytném pro osvojení základních pohybových činností (kloub ramenní, kyčelní, páteř).
  • Zlepšení pohyblivosti dosáhneme:

zvýšením pružnosti svalů obklopující kloub protažením vazivového aparátu

usměrněním reflexní aktivity svalů kloubu

dosažením potřebného uvolnění svalů

využitím podmínek jako je rozcvičení, teplo, odpočinutý, neunavený organismus

protažení svalů s tendencí ke zkrácení a posílením svalů s tendencí k ochabování

  • Nezbytnou podmínkou cvičení je prohřátí celého těla a hlavně svalů, na které chceme působit.
  • Cvičení je třeba provádět do krajních poloh, cvičit měkce bez nárazů a trhavých pohybů.
  • Interval odpočinku stanovit tak, aby nedocházelo ke snížení rozsahu pohybu.
  • Kombinujeme protahovací, posilovací, uvolňovací cvičení.
  • Pro ovlivňování pohyblivosti platí: méně, ale častěji. Dosaženou úroveň musíme průběžným cvičením udržovat, jinak dochází brzy k poklesu.
  • Využívat hudbu k uvolnění a rytmickému pohybu.
  • Do VJ školní TV zařazujeme cvičení pro pohyblivost jako součást rozcvičení. Protažení a uvolnění svalů, k němuž při cvičení pohyblivosti dochází, má značný význam regenerační (prokrvení, okysličení tkání). Zařazovat protahovací a uvolňovací cvičení po skončení každé velké námahy.