Aneb učení spojené s pohybem, činností a prožitky

Propojením pohybové činnosti s učební činností žáků využíváme kinestetického učebního stylu. Děti si za pomoci pohybu a činnosti umocněné prožitkem osvojují a procvičují učivo, současně se však působí na jejich komplexnější myšlení i produktivní komunikativní dovednosti při respektování gramatického systému mateřského jazyka. Zvyšuje se přitom pohybová aktivita dětí.

Zvláště u žáků mladšího věku jakoby převažovala inteligence kinestetická. Žáci s touto inteligencí bývají viděni v neustálém pohybu. Rádi přecházejí z místa na místo, gestikulují, mění výraz obličeje, dotýkají se věcí, aby se s nimi seznámili. Raději by se věnovali sportu, něco modelovali, vystřihovali, tvořili, než seděli ukázněně ve škole (pozor však, abychom žáky s touto inteligencí nezaměňovali s dětmi hyperaktivními).

Základem tohoto učebního stylu je zařazování pohybu a didaktických her do výuky, které zároveň záměrně evokují produktivní aktivity a rozvíjejí myšlení, neboť jsou zpravidla založeny na řešení problémových situací. V každodenní praxi učitelé často přisuzují hrám vedlejší roli, tzn. že hru považují za dobrý prostředek, jak zaplnit vzniklý časový prostor na konci hodiny, nebo jak uvolnit žáky po náročnějším výkonu. Pokud hrozí, že se nepodaří splnit připravený plán vyučovací hodiny, jsou hry z programu vyřazeny, ačkoli se může paradoxně jednat o nejkreativnější část vyučovací jednotky. Vhodně zvolenéčinnosti a hry poslouží osvojení učiva lépe než pouhé memorování, protože mohou vytvořit autentičtější komunikační situace. Žáci se více soustředí na vlastní pravidla hry a gramatické jevy vnímá jen “okrajově”, proto nechápe tuto činnost jako učení.

Učení v pohybu je forma aktivity a uvědomění si sebe i spolupráce ve skupině. Základní myšlenkou kinestetického stylu je, že děti si musí vše samy osahat, zažít a zkusit.

Počátky využití kinestetického stylu můžeme vypozorovat v progresivní pedagogice, jejímž představitelem byl významný americký filozof a pedagog John Dewey. Svou pedagogickou koncepci rozvíjel už od konce 19. století v souvislosti s pragmatickou filosofií. Zejména ve třicátých letech minulého století se stala progresivní pedagogika vlivnou variantou reformní pedagogiky v USA i Evropě. Deweyova pedagogická koncepce se stala také východiskem v současnosti velmi rozpracovávaných vyučovacích metod – projektové a problémové. U obou těchto metod se počítá se zapojením – integrací pohybu do ostatních předmětů primární výchovy.

Ovšem bez ohledu na to, který učební styl děti upřednostňují, všechny do jednoho rádi přijmou možnost si během školního vyučování zacvičit, protáhnout se nebo si prostě jen něco zkusit a zažít na vlastní kůži aniž by si uvědomovaly, že se vlastně učí.

 

Žáci si za pomoci pohybu a činnosti umocněné prožitkem

  • osvojují a procvičují učivo
  • rozvíjí myšlení a produktivní komunikativní dovednosti
  • zvyšuje se pohybová aktivita dětí

Tento styl můžeme využívat ve všech předmětech primární výchovy.

 

Ukázka využití kinestetického učebního stylu v některých předmětech

ANGLICKÝ JAZYK

Realizováno při výuce anglického jazyka ve čtvrtých třídách.

OVOCE A ZELENINA

 

Jazykový cíl: procvičování slovíček

Řečové dovednosti: písemný projev

Pomůcky: kartičky s anglickými názvy ovoce, zeleniny a jídla

Organizace třídy: tři skupinky žáků

Čas: 5-10min

Průběh hry:

Připravíme si tři oddíly kartiček po 10-15 kartičkách. V první skupině bude pouze ovoce, v druhé pouze zelenina a ve třetí jídlo. Kartičky rozprostřeme po koberci tak, aby nebylo vidět, co je na nich za slovíčko. Děti rozdělíme do tří skupin podle názvů kartiček. První skupina bude ovoce, druhá zelenina a třetí jídlo. Jejich úkolem je po jednom běhat na koberec, kartičky obracet, zjišťovat, co je tam za slovíčko a v případě, že je tam slovo, které patří k jeho družstvu, bere ho a odnáší ke svému týmu.

Každý žák si vytipuje pouze jednu kartičku, ke které poběží a otočí ji. Stane-li se, že je tam název jiný, netýkající se jeho týmu, pokládá ji zpět a vrací se do družstva. Vybíhá další. Hra končí v momentě, kdy se podaří celé skupince vysbírat předem stanovený počet kartiček, které odpovídají jeho názvu družstva.

Druhým úkolem je si kartičky projít a zkontrolovat. Dost často se stává, že se mezi slovíčky objeví takové, které by tam nemělo být. Pak se počítá, kolik mám každý tým správných kartiček a ten s největším počtem vítězí.

 

ČESKÝ JAZYK

MĚKKÉ A TVRDÉ SOUHLÁSKY    

Ročník: 2. ročník

Pomůcky: žádné

Organizace: U lavic, na koberci

Učivo: Psaní měkkého I. Psaní tvrdého Y.

Popis: Žáci stojí na určeném místě, je potřeba, aby měli kolem sebe prostor.

Měkké I – naučíme se říkat a znát: „Měkké I je měkký nos, zatiskej si na něj dost. ŽI, ŠI, ČI, ŘI, CI, JI, DI, TI, NI, tam se píše měkké I.“ Až budeme tento text umět, naučíme se k němu malý taneček. (viz. DVD,znázornění písmene I tělem = hlava je tečka, tělo je „íčko“), Tvrdé Y„HY, CHY, KY, RY, DY, TY, NY, tam se píše tvrdé Y.“ (viz. DVD,znázornění písmene Y při pohybu ve dvojicích i v konečném postavení žáků).     

Modifikace: Na tento text si můžeme vymyslet jakýkoliv pohyb, hlavně proto, aby nebylo odříkání měkkých a tvrdých souhlásek stereotypní.

Reflexe: Vhodné jako činnost na začátku hodiny, pro zopakování učební látky.

 

 

MATEMATIKA   

N A  MAZALA

 

Ročník: 1., 2. ročník

Pomůcky: křídy, tabule, houby (hadříky na mazání)

Organizace: skupina 4 – 6 žáků (v řadě před tabulí), ostatní v lavicích

Učivo: sčítání, odčítání, násobení, dělení

Popis: Před hodinou si na tabuli připravíme 4 – 6 čtverců přibližně ve stejné velikosti, které budou nakreslené vedle sebe ve stejné výšce, jejich obsah bude stejný (např. procvičování násobení 2 „Uspořádání čtverců“, viz fotografie).

Vytvoříme  čtveřice  žáků, pokud jsou ve třídě nějaké skupiny (např. řady lavic, sloupce lavic nebo skupiny uspořádané pro spolupráci na daný týden apod.), využijeme jich. Za každou skupiny jde k tabuli vždy jeden žák. Vybraní žáci se postaví na čáru, která může být od tabule různě vzdálená (pro všechny soutěžící však stejně), do ruky si vezmou hadříky na smazání správného výsledku. Učitel řekne příklad, žáci běží smazat správný výsledek (viz. Fot. 11). Následuje bodování - 2 body získává pro svou skupinu ten nejrychlejší, 1 bod dostane každý za správné smazání, 0 bodů za pozdní či chybné smazání čísla. Body zapisujeme nejlépe nad jednotlivé čtverce. Vždy se vystřídají minimálně všichni z každé skupiny.

Modifikace: výsledky nemusíme mazat, ale škrtat křídou. Dětem nejprve zadám příklady, výsledky píši na tabuli, potom je teprve soutěživě maží.

Hodnocení: sečtení bodů a vyhodnocení soutěže. Vyhlášení pořadí. Pochvala a motivace k další činnosti pro všechny.  

Reflexe: Při této hře je ve třídě úžasná atmosféra hlavně díky podpoře soutěžících směrem od spoluhráčů.

Fotografie „Na mazala

alt

 

DALŠÍ PŘEDMĚTY  - Člověk a jeho svět

SEMAFOR

 

Ročník: 1. ročník

Pomůcky: tři karty minimálně velikosti A4, na které namaluje v barvách semaforu, červený terč, oranžový a zelený terč.

Organizace: celá třída

Učivo: barvy na semaforu a co znamenají pro účastníky provozu.  

Popis: žáci se volně pohybují p místnosti a mají za úkol reagovat na terče, které jim ukazuje učitel (nebo žák). Červený znamená, že se musí hned zastavit. Při oranžovém mohou pochodovat na místě a zelený znamená pokračování v pohybu. Žáci mohou chodit, skákat po jedné či snožmo, běhat atd.       

 

 

REŽIM DNE       

Ročník: 1. ročník

Pomůcky: žádné

Organizace: u lavic, v kruhu

Učivo: (viz. činnosti v popisu)

Popis: žáci vedeni učitelem ukazují, co vše dělají, když se probudí (základy ranní hygieny), dostanou ke svačině jablíčko, do kterého se zakousnou („Ham“ mluvidla do A, sbírání drobečků jazykem – rozhýbání). Cesta do školy (správné držení těla, kostel – téma: Obec, zvon dělá: „Bim, bam, …“). Přijdu do třídy, žáci se ptají učitele: „Co se budeme dnes učit?“ A na jeho odpověď reagují s údivem: „Óóó….“ (mluvidla do O), posadí se do lavice, ale kolem nich začne létat moucha, učitel: „Jak dělá moucha?“ Žáci: „Bzzz, bzz, …“ a  komár dělá: „Ííí, ííí, …“ (mluvidla do I), tak je odeženeme: „Huš, huš, …“ (mluvidla do U). Na úplný závěr zopakování všech samohlásek s pomocí ruky a správným postavením mluvidel při vyslovení A, E, I, O, U.     

Reflexe: Výhodou této činnosti je, že si do režimu můžeme cokoliv přidat. Nejefektivnější je tato aktivita na začátku každého dne (nejlépe pokud začínáme hodinou českého jazyka). Činnosti se žáci učí postupně (např. při seznámení se s písmenem). Je dobré, všímat si vyslovení samohlásek u jednotlivých děti a po činnosti si výslovnost ještě zopakovat s žáky, kterým postavení mluvidel dělá problém.