Křivky učení

Osvojování pohybových dovedností neprobíhá vždy přímočaře (lineárně). Vztah mezi počtem opakování, časem věnovaným učení a zdokonalováním PD je většinou složitější. Průběh osvojování PD ilustrují tzv. křivky učení. Křivka učení je grafickým vyjádřením vztahu mezi počtem cvičebních lekcí, či dobou nácviku a úrovní zvládnutí PD (obr. 1 křivky učení).

alt

Obr. 1 - Křivky učení

 

Skutečná křivka učení, kterou bychom chtěli sestrojit podle skutečných hodnot vyučovacího procesu však nebude mít hladký průběh a může být odlišná. Na ose  x obr. 1 vidíme, že různé PD mají vzhledem k úrovni, jež může být obvykle ve školní TV dosažena, i rozdílnou dobu potřebnou pro své zvládnutí.

Nerovnoměrností v křivce učení, kdy s počtem učebních lekcí prakticky nedochází k žádnému pokroku v učení, se označuje jako plató učení či plató  (viz. obr. 2 plató efekt v křivce SMU).

alt

           Obr. 2 - Plato efekt

 

Průběh učení, tak jak je vyjádřen pomocí křivek, ovlivňuje mnoho činitelů senzomotorického učení. Činitelé SMU působí nejen na průběh nácviku, ale i jeho konečné výsledky. Každý činitel může působit pozitivně nebo i negativně. Působení všech činitelů v průběhu učení se odráží v křivce. Pozitivní činitelé tlačí křivku učení vzhůru (akcelerace v učení), negativní činitelé ji naopak stlačují dolů. Učení stagnuje tak, jak to vidíme v případě plato efektu.

Realizace učení je dále závislá na:

  • podmínkách, které jsou nezbytné pro učícího žáka
  • předpokladech, kterými disponuje učitel
  • proměnlivosti v obsahu a struktuře učiva
  • dalších vnějších vlivech, za kterých vyučovací proces probíhá