Zvláštnosti tělesné výchovy na školách s menším počtem tříd (malotřídní školy)

Na malotřídních školách, kde se společně vyučují dva, tři, čtyři i pět ročníků, je tělesná výchova z hlediska organizačního i vzdělávacího velmi obtížným předmětem. Společné cvičení žáků mladších i starších skrývá v sobě nebezpečí přetěžování žáků mladších nebo nedostatečného intenzívního zaměstnání starších. Přitom je učitel vázán povinností splnit požadavky tělesné výchovy pro každý ročník.

 Odstranit všechny tyto potíže je možné

  • důkladným plánováním
  • promyšlením obsahu  učiva každé třídy
  • pečlivou přípravou na každou hodinu
  • dokonalou organizací práce ve vyučování.

   

Drobné organizační formy, tělovýchovné chvilky, pohybově rekreační přestávky – je možno uskutečnit společně. Obsah a metody práce drobných forem jsou společné. Je - li to možné, diferencuje učitel práci ve cvičebních hodinách na dvě skupiny.

 

Organizace výuky    

Úvodní a závěrečnou část vyučovací jednotky je možno sloučit a probírat v obou skupinách totéž s výjimkou limitů pro běh – např. starší žáci (druhá skupina) oběhnou v rušné části hodiny plochu třikrát, mladší žáci (první skupina) pouze jedenkrát; starší žáci v rušné části přeskakují překážky, mladší je oběhnou apod. 

Průpravnou část vede učitel rovněž hromadně, ovšem tak, že se v každé hodině soustředí na žáky toho ročníku, jehož cviky z učiva probírá. Např. žáky 4. ročníku postaví do popředí a dbá, aby cviky prováděli co nejpřesněji, neboť jsou to cviky pro ně vybrané. Ostatní žáci cvičí na základě napodobování, mladší více nebo méně přesně, protože cviky pro ně nejsou přiměřené, u žáků starších je vyžadována přesnost neustále.

V hlavní části  vyučovací jednotky nácvik a zdokonalování pohybových dovedností vyžaduje diferencování činností.

Doporučují se tři typy organizace

  • 1. skupina probírá nové učivo, 2. skupina opakuje pod vedením schopného žáka. Učitel se  věnuje především 1. skupině. Po 7 – 13 minutách se družstva vystřídají, učitel přejde ke skupině 2., která probírá své nové učivo. Učitel si tedy připraví dvojí nové učivo a dvojí různé opakování.
  • Obě skupiny probírají nové učivo v téže disciplíně, na mladší žáky se kladou nižší požadavky; v druhé části pak obě skupiny zdokonalují již probrané učivo, starší žáci mají ztížené podmínky a náročnější úkoly.
  • Učitel kombinuje oba způsoby tak, že polovinu času hlavní části věnuje skupině 1., druhou polovinu skupině 2. – střídá nové učivo a opakování různě podle potřeby a podmínek prostředí.