V oblasti vztahu celku a části můžeme při výuce pohybových dovedností a činností postupovat - komplexně, analyticko-synteticky, synteticko-analyticky.

Komplexní postup převážně využíváme

  • u jednoduchých pohybových dovedností, které nelze a bylo by neefektivní je dále rozkládat na další části ve struktuře pohybu – nácvik celé dovednosti najednou, bez rozkládání (např. střelba na koš, kotoul, běh, skok atd.)

  • u dovedností jež mají přirozený charakter

  • u nižších věkových kategorií (předškolní děti, mladší školní věk) – lépe vnímají pohyb globálně, obtížněji přijímají rozložení pohybových struktur a rychleji pozorují zlepšení.

Analyticko-syntetický postup převážně využíváme

  • při nácviku pohybových dovedností (činností) se složitější pohybovou strukturou – pohybovou činnost rozložíme na jednotlivé části, které nacvičujeme zvlášť, po jejich nácviku je opět skládáme do celé pohybové činnosti. Důležité je odhadnout moment, kdy již jednotlivé části můžeme spojit do celku – při brzkém spojení může docházet k častějším chybám v celkovém provedení, naopak při dlouhém izolovaném nácviku jednotlivých částí může dojít ke komplikacím při spojování částí

  • u vyspělejších žáků, kteří jsou připraveni tento postup přijímat

  • příklad některých pohybových činností – sestava v gymnastice, taneček, skok vysoký, hod jednoruč vrchem z rozběhu atd.

Synteticko-analytický postup

  • vychází z kombinace obou předchozích postupů

  • výuka může probíhat jednak souběžně komplexním a analytiko-syntetickým postupem

  • další možností je výuka syntetickým (komplexním) postupem a při zjištění chyb v určité fázi struktury pohybu lze tuto část „vyjmout“, zdokonalit a opět „vložit“ zpět do struktury pohybu (např. hod jednoruč vrchem z rozběhu – v celkovém provedení se objevují chyby ve fázi přechodu z rozběhu do vlastního odhodu míčku, tuto část zdokonalíme zvlášť a opět „vložíme“ zpět do celé pohybové činnosti.